Šicí dílna v táboře Weiden

Další důležitou motivací bylo poznat na vlastní oči jedno z mnoha míst v Německu, kde taková práce probíhá. Více o motivaci k výjezdu najdete v prohlášení, který skupina vydala před cestou do Weidenu (ZDE). Uprchlíci, kteří ještě čekají na azylový pohovor, žijí v mírně upravené sportovní hale na kraji města. Jsou jich tam asi dvě stovky, muži, ženy, rodiny, děti, uprchlíci z různých zemí, převážně však ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Další uprchlíci bydlí v jednoduchých buňkách v jiné části města. Jelo nás asi osmnáct dobrovolníků, chtěli jsme naším programem oslovit co možná všechny věkové skupiny v hale. Hodně dobrovolníků se věnovalo dětem, hudebníci s kytarami zpívali známé melodie, po čase převzali iniciativu místní a zazněly i syrské písně.

Spolu se dvěma kolegyněmi jsme organizovaly šicí dílnu, opravovaly oblečení, vyměňovaly zipy, zkracovaly a upravovaly džíny. Bylo to velmi živé a hojně navštívené, jak taková dílna obvykle bývá. Vlastně velmi podobné, jako to bývá v šicí dílně v Bělé pod Bezdězem v detenci, když je tam hodně lidí. Ale co bylo úplně nové, byl přístup německých dobrovolníků, se kterými jsme se potom sešli v místní restauraci. Povídali nám o tom, jak s příchozími pracují, uprchlíkům se střídavě věnuje dvě stě šedesát dobrovolníků z města. Nejedná se o žádnou formální organizaci, je to spíše živelné, jeden člověk z Diakonie má na koordinaci jeden pracovní úvazek, jinak lidé dělají vše zdarma. Vyučují němčinu, sportují, hrají si s dětmi, organizují společné akce pro teenagery z řad uprchlíků i místních.  Jejich přístup je velmi praktický – pomáhají, v čem je třeba a říkají, že jim to dělá dobře. Jak to, že pomáhají potřebným, tak to, že se takhle dají dohromady s ostatními lidmi z města, aby dělali něco společně. Nenaříkají, kolik uprchlíků proudí do Evropy, jak se to bude vyvíjet, jestli je to nebezpečné. Ani jestli jde o muslimy nebo křesťany. Prostě se snaží, aby se situace i jejich přičiněním vyřešila, jak nejlépe to jde, aby se uprchlíci stýkali s místními, učili se německy, aby nedocházelo k velkým střetům. Podle jejich vlastních slov je ve Weidenu již třicetiletá tradice práce s uprchlíky a na jejich přístupu je to vidět.

Rádi bychom v této práci pokračovali, nyní se snažíme dojednat podmínky pro to, aby mohli do Weidenu, příp. jiných míst jezdit čeští studenti sociální práce na své praxe.