Reformy, které navrhuje Evropská komise, se ubírají správným směrem a pokud je členské státy přijmou, Evropa bude v budoucnu migraci zvládat lépe, tvrdí odborníci na azylové právo z řád členských organizací Konsorcia.

„Návrhy Evropské komise významně napomohou ke sjednocování azylových řízení a postupů států. Právě vznik společného azylového systému EU by byl efektivní odpovědí na otázku, jak do evropské azylové politiky vnést větší řád a sdílenou odpovědnost. Tzv. uprchlická krize se velké většiny členských států EU vlastně ani nedotkla a Řecko, Itálie nebo Německo nemohou nést veškerou odpovědnost ve věcech migrace sami,“ shrnuje Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI), Magda Faltová, k tomu dodává: “Pouze společné evropské řešení může zajistit, aby státy EU dostály svým závazkům v oblasti uprchlictví – tedy poskytly ochranu lidem, kteří to potřebují a zároveň byly schopny kontrolovat a identifikovat osoby, které na území členských států přichází.”

Klíčovou součástí reformních návrhů je vytvoření tzv. Korekčního mechanismu, který by měl automaticky vést k přerozdělování žadatelů o azyl mezi členskými státy v případě zahlcení některých členských států EU velkým počtem žádostí. Vymahatelnost tohoto mechanismu je zajištěna značnou finanční sankcí za každého jednoho nepřemístěného žadatele.

Experti nevládních organizací kladně hodnotí vytvoření společného rámce pro přesídlování uprchlíků ze třetích zemí včetně příspěvku členským zemím na každého přesídleného uprchlíka. Dosavadní neregulérní cesty uprchlíků do EU, z nichž mají prospěch kriminální pašerácké sítě a které vedly k chaosu na Balkánské trase a velkým ztrátám na životech, by tak mohly být nahrazeny cestami legálními a bezpečnými.

Plánovaná transformace Podpůrného úřadu pro otázky azylu na plnohodnotnou unijní agenturu povede k posílení jednotného evropského charakteru azylového systému a také spolupráce mezi členskými státy. Tato agentura by mimo jiné mohla vysílat podpůrné týmy složené z odborníků nebo poskytovat operativní a technickou pomoc v případech, kdy je nějaký členský stát vystaven nepřiměřenému migračnímu tlaku.

Odborníci sdružení v Konsorciu souhlasí i s navrhovaným rozšířením systému uchovávání otisků prstů a údajů o žadatelích o azyl (EURODAC) o údaje všech osob pobývajících v EU nelegálně, aby bylo možné je identifikovat za účelem navrácení. Členské státy budou moci nově uchovávat data jako jsou jméno, datum narození nebo zobrazení obličeje. Bude tak panovat větší jistota o tom, kdo do Evropské unie přichází a jestli se v ní zdržuje oprávněně.   Konsorcium se však zároveň obává, že na evropské úrovni dojde k legalizaci současného nadužívání institutu detence, která je podle něj nehumánní a v rozporu s mezinárodními úmluvami. To platí zejména v případě detence rodin s dětmi a nezletilých bez doprovodu.

Konsorcium také nesouhlasí s široce pojatým systémem sankcí pro žadatele o azyl, kteří opustí zemi příslušnou pro posouzení jejich azylové žádosti, stejně jako s omezením práva odvolat se proti rozhodnutí navrátit žadatele do první evropské země vstupu. „Po desítkách let stále užší integrace evropských zemí se nacházíme na rozcestí. Návrhy Komise představují skutečně evropskou odpověď na jednu z největších výzev, jimž dnes Unie čelí. Alternativou jsou jednostranná opatření činěná jednotlivými státy, která by nezbytně směřovala k opuštění principu volného pohybu osob a v důsledku i ke zhroucení celého Schengenského systému. Nevládní organizace pracující s migranty pragmaticky volí první možnost a apelují na české i evropské politiky a političky, aby učinili totéž,“ komentuje současnou situaci Policy officer Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR Tomáš Jungwirth.  

Na tomto odkazu si můžete stáhnout stanovisko Konsorcia v plném znění.