Beseda na téma Německo a migrace ve sboru v Libiši

28. listopadu 2016

Ve středu 23. listopadu 2016 večer jsme se sešli na faře ČCE v Libiši, kde nás lidé z Centra pro integraci cizinců (CPIC) seznámili s průběhem velké migrační vlny do Německa v loňském roce i s historií přistěhovalectví do Německa za celé období od konce druhé světové války.

Beseda na téma Německo a migrace ve sboru v Libiši
28. listopadu 2016 - Beseda na téma Německo a migrace ve sboru v Libiši

Přednášky a následné diskuse se zúčastnilo přibližně 15 lidí.

Přednášku vedla paní Kristýna Šlajsová, hostem byl pan Dennis Mach z Německa, který asi rok pobýval v ČR a pomáhal zde při práci CIC.

Dozvěděli jsme se zejména statistické údaje ohledně příchozích do Německa, jejich věkové složení a zastoupení mužů, žen a rodin mezi nimi. Celkový vývoj událostí, který jsme měli možnost sledovat ze sdělovacích prostředků, zde byl s odstupem času shrnut v ucelené informace a také více podán z pohledu samotného Německa. Dále jsme slyšeli o vývoji přístupu německých politiků a německé veřejnosti k otázce přijímání uprchlíků, problémech se zvládnutím celé záležitosti na administrativní úrovni, nepřipravenosti systému na tak velký příliv lidí, nedostatku pracovníků, kteří vyřizují azylová řízení atd. V neposlední řadě přišlo na řadu téma vztahu Německa s Tureckem a otázka identity „německých Turků“ (či „tureckých Němců?“), jakožto velmi početné přistěhovalecké menšiny.

Poté následovala diskuse, v níž asi většina dotazů byla směřována k možnosti zapojení příchozích cizinců do pracovního a běžného života německé společnosti. Okrajově bylo zmíněno také téma extrémismu – a to na obou stranách. Jak nárůst nacionalismu mezi některými starousedlými Němci, tak saláfismu u některých skupin muslimských přistěhovalců.

Atmosféra po celou dobu besedy byla přátelská, lidé z CPIC velmi sympatičtí, z tónu některých diskutujících se dalo občas vycítit i napětí a určité obavy z velkého přílivu cizinců, ohledně jejichž integrace do „naší společnosti“ je zatím řada otazníků a pochybností.

Za sebe bych si dovolila říct, že jsem od této besedy očekávala trochu jiné informace, více informací „z terénu“, z práce se samotnými uprchlíky, zkušenosti lidí, kteří jim zajišťují pomoc s integrací do německé společnosti, lidí, pro které se uprchlíci stali novými sousedy, a také něco z pohledu samotných uprchlíků – jejich osobní příběhy, informace o společnosti, ze které přicházejí, jejich představy a očekávání, když se vydávali na cestu a jejich pohled na realitu po příchodu do Německa, resp. po mnohaměsíčním pobytu zde, jejich pocity z německé společnosti a vůbec z tak obrovské změny v jejich životě.

Tak možná někdy příště?

I přesto mi toto setkání přišlo zajímavé a přínosné a jistě patří poděkování všem, kteří jej zorganizovali.

Dana Měšťáková